(02/10) Novela zákona o veřejných zakázkách

Od 1. 1. 2010 je účinná novela zákona o veřejných zakázkách. Jakými důležitými změnami prošlo v zákoně námitkové řízení nebo podle jakého paragrafu je nově upraven tzv. rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek se dočtete v aktuálním tématu měsíce.

Novela zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění, zákon č. 417/2009 Sb., o veřejných zakázkách

S účinností od 1. 7. 2006 je oblast zadávání veřejných zakázek upravena zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění změn provedených zákony č. 110/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 76/2008 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 41/2009 Sb. a č. 417/2009 Sb. (dále jen “zákon o veřejných zakázkách”).

Na základě transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, se jedná o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek. V novele zákona o veřejných zakázkách je vložen § 120a, který obsahuje nový správní delikt dodavatele, spočívající v tom, že dodavatel předloží k prokázání splnění kvalifikace informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly a nebo mohly mít vliv na posouzení kvalifikace dodavatele. Za takovýto delikt je možno uložit pokutu do 10 mil. Kč a zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let. Zároveň podle § 144 bude veden tzv. rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek, který vede ministerstvo. Přitom správní delikty podle zákona o veřejných zakázkách v prvním stupni projednává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Krom toho i námitkové řízení prochází důležitými změnami.

Námitkové řízení

V ustanovení § 110 zákona č. 137/2006 Sb., novelou došlo k několika změnám a zpřesněním.

Dosavadní ustanovení § 110 odst. 2 novela vypouští. Toto ustanovení upravovalo možnost podat námitky proti nezařazení do dynamického nákupního systému. Vzhledem k tomu, že i tyto ostatní úkony – např. výběr nejvhodnější nabídky – mohou uchazeče poškodit, lze proti nim námitky podat. V současném znění odstavce 2 ustanovení§ 110 se doplňuje, že námitky je možné podat proti všem úkonům zadavatele. Obecná lhůta pro podání námitek – 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona se tato lhůta nemění.

Oproti předchozí úpravě jsou novelou upraveny speciální lhůty pro námitky proti některým vybraným úkonům zadavatele. Vedle dosavadní speciální lhůty pro námitky proti výběru nejvhodnější nabídky a vyloučení uchazeče či zájemce, se ustanovuje nová pětidenní lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám, která začne běžet dnem následujícím po dni, ve kterém je možné naposledy podat nabídku. Nová úprava je tedy jednoznačná. Dává stěžovateli dostatek času na uplatnění jeho námitek a zároveň zabraňuje podávání námitek proti zadávacím podmínkám účelově až na základě znalosti výsledku zadávacího řízení.

Novela zařazuje nové ustanovení upravující speciální lhůtu pro podání námitek v případech dobrovolného oznámení zadavatele o záměru uzavřít smlouvu (viz nový § 146 odst. 2). Lhůta je stanovena shodně s ostatními lhůtami pro podání námitek na 15 dnů.

Podání námitek je nadále podmínkou podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele v případech podání návrhu před uzavřením smlouvy.

Podávání námitek u nově zavedené možnosti podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle ustanovení § 114 odst. 2 není možné. V těchto případech bude smlouva totiž již uzavřena a podle § 110 odst. 2 lze námitky podat jen do uzavření smlouvy. Podávání námitek je v těchto případech nadbytečné, neboť tyto slouží k přijetí „smírného” řešení před uzavřením smlouvy, naopak nelze předpokládat, že by zadavatel dobrovolně ukončil plnění uzavřené smlouvy. Upřesňuje se také, že podmínkou podání návrhu jsou námitky podané včas, doplnění reflektuje rozhodovací praxi Úřadu.

Dochází rovněž ke změně požadavku na písemnou formu námitek, kde jsou tak vymezeny formální i obsahové náležitosti námitek, a to s ohledem na jednotlivé druhy námitek podle předchozích odstavců. Náležitosti námitek musí splňovat námitky ve všech případech. Označení újmy stěžovatele nemusí obsahovat námitky proti výběru nejvhodnější nabídky a vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Uvedení okamžiku, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona, není nutné u námitek, které jsou v zákoně vymezeny.

Se lhůtou zákazu uzavření smlouvy nadále není spojena lhůta zákazu zrušit zadávací řízení. Zadávací řízení je možné zrušit pouze v případech uvedených v § 84. Pokud jsou tyto důvody splněny, není důvod čekat se zrušením zadávacího řízení až na skončení zákazu uzavření smlouvy. Zrušení zadávacího řízení mimo případy uvedené v § 84 je správním deliktem.

Zákon se přiklonil k obecné formulaci o výkonu dohledu nad dodržováním tohoto zákona Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS”).

Jedná se o novou možnost podat návrh i po uzavření smlouvy. Možnost se vztahuje na nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky. Od návrhů dle dosavadní úpravy se odlišují především tím, že se podávají po uzavření smlouvy a nelze je podat proti každému úkonu zadavatele, ale pouze v případech, kdy navrhovatel namítá spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. c) nebo d). V případě jiných porušení zákona nelze zákaz plnění uložit.

Úprava lhůt pro podání návrhu před uzavřením smlouvy je převzata z původního § 113 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. Podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy nepředchází podání námitek, proto se na něj desetidenní lhůta od doručení rozhodnutí o námitkách nevztahuje. Z důvodu právní jistoty jsou však stanoveny prekluzívní lhůty omezující možnost podání návrhu na zákaz plnění smlouvy, a to:

• hůta 6 měsíců od okamžiku uzavření smlouvy,
• lhůta 30 dnů od zveřejnění oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 147. Tato druhá lhůta nepoběží ve všech případech ale pouze tehdy, pokud zadavatel příslušné oznámení uveřejní.

Marné uplynutí kterékoli z obou lhůt má za následek nemožnost podat návrh na zákaz plnění smlouvy. Doklad o složení kauce je povinnou náležitostí návrhu vždy, doklady o podání námitek a opětovném složení kauce se nedokládají v případě návrhu na zákaz plnění smlouvy podávaném po jejím uzavření podle § 114 odst. 2. Oproti postupu při obdržení návrhu před uzavřením smlouvy zadavatel zasílá úřadu kopii smlouvy a označení důvodů pro pokračovaní plnění smlouvy, aby Úřad mohl rozhodnut o jejich oprávněnosti.

Stanoví se paušální sazba kauce v případech návrhů na uložení zákazu plnění smlouvy a paušální kauce v případě rámcové smlouvy, pokud je stanovena pouze cena za jednotku plnění a vychází se nadále ze zásady, že kauce připadá státnímu rozpočtu v případech, které jsou shledány jako věcně neoprávněné. Kauce se vrací, pokud je návrh oprávněný, a v případech zastavení řízení z procesních důvodů. Zákon nyní upravuje vrácení kauce v případech, kdy Úřad sice zamítne návrh na uložení opatření k nápravě v případě, že zadavatel již uzavřel smlouvu, zároveň však zjistí správní delikt, za který zadavateli uloží pokutu.

Nově se také stanoví počátek běhu lhůty pro vrácení kauce na okamžik, kdy se Úřad dozví o nabytí právní moci rozhodnutí. V případě druhostupňových rozhodnutí, která nabývají právní moci již doručením účastníkům řízení, nemohl v některých případech Úřad lhůtu dodržet, neboť se o nabytí právní moci dozvěděl se zpožděním.

Návrh znění vyjasňuje situaci tak, že předběžné opatření lze vydat pouze ve správním řízení, nikoliv před jeho zahájením. Toto pravidlo vyplývá již z dosavadní úpravy a rozhodovací praxe Úřadu. Zřetelnější úprava odstavce 1 má za cíl omezit zbytečné podávání návrhů na předběžné opatření mimo správní řízení.

Do zvláštního paragrafu se vyčleňují ustanovení o zastavení řízení. Termín „zastavení” řízení se používá pouze pro případy procesních rozhodnutí. Úprava důvodů pro zastavení řízení odpovídá dosavadní úpravě a rozhodovací praxi ÚOHS.

Z důvodu odstranění případných výkladových nejasností se jako samostatný důvod zastavení řízení upravuje nesložení kauce – tyto případy byly dosud zastavovány podle § 114 odst. 3. Dále se jako důvod zastavení řízení vyčleňují případy, kdy návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh. Řízení zahájené z moci úřední se zastavuje také v případech, kdy nejsou zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření či sankce.

Novela opouští ustanovení na zahájení řízení ex offo po zastavení z procesních důvodů jako duplicitní – úřad může zahájit řízení na základě § 113.

Nápravné opatření lze obecně uložit jak v řízení na návrh, tak v řízení zahájeném z moci úřední. Do odstavce 1 se doplňuje možnost uložit opatření k nápravě v soutěži o návrh.

Zákaz plnění ze smlouvy bude ukládán pouze na návrh a v zákonem vymezených případech vyžadovaných směrnicí, a to pokud zadavatel:

• zadá veřejnou zakázku bez oznámení zadávacího řízení, ač je povinen oznámení uveřejnit,
• nedodrží zákaz uzavření smlouvy a současně je zjištěno v jeho postupu další porušení zákona, které podstatně ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky,
• v dynamickém nákupním systému nezasílá oznámení o výběru nejvhodnější nabídky v jednotlivých případech (ale na základě možnosti podle § 83 odst. 2 pouze čtvrtletně) a současně je zjištěno v jeho postupu další porušení zákona, které podstatně ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Tyto smlouvy mohou být z důvodu nedodržení postupů podle zákona o veřejných zakázkách považovány za neplatné (neplatnost z jiných důvodů tím není dotčena) pouze v případech, kdy je Úřadem uložen zákaz plnění smlouvy. Důvodem pro toto řešení je především situace, kdy Úřad sice zjistí správní delikt umožňující vyslovení zákazu plnění smlouvy, ale tento zákaz z důvodů hodných zvláštního zřetele nevysloví, čímž se má de facto umožnit dokončení plnění smlouvy.

Výčet podle novely zákona:

a) předloží k prokázání splnění kvalifikace informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na posouzení kvalifikace dodavatele v zadávacím řízení, v řízení o žádosti o zápis do seznamu podle § 129 anebo o žádosti o změnu tohoto zápisu podle § 130 odst. 2 nebo pro účely splnění podmínek pro vydání certifikátu podle § 138,

b) nepodá žádost o změnu zápisu podle § 130 odst. 2.

Za správní delikt podle a) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč a zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 1 000 000 Kč.

Zákazem plnění veřejných zakázek je, dle novely zkona, zákaz účasti v zadávacím řízení a zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejných zakázek malého rozsahu. Doba 3 let, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek, nabylo právní moci.

6.1.2010, JUDr. Irena Novotná, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pramen : http://www.stavebniklub.cz/4/6/novela-zakona-o-verejnych-zakazkach-cid228027/