(02/14) Nejdůležitější novinky v daňových předpisech pro rok 2014.

Od 1.1.2014 se stala účinnou tzv. rekodifikace soukromého práva reprezentovaná zejména novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. a zákonem o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., který nahrazuje dosavadní obchodní zákoník. V souvislosti s tím byla provedena i úprava daňových zákonů a to zejména zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. a dále se stává účinným nový právní předpis, který nahrazuje dosavadní úpravu daně z převodu nemovitostí a to zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Asi je zbytečné na tomto místě popisovat trochu trnitou cestu vzniku uvedených daňových úprav, kterou jsme v novodobé historii ještě nezažili. O tom si asi každý udělá obrázek sám. Důležité je ale upozornit na nejvýznamnější změny u jednotlivých daní a na již se pomalu objevující výkladové problémy, se kterými se budeme asi minimálně po celý rok 2014 setkávat, tak jak bude postupně rekodifikované soukromé právo a navazující daňové změny uváděny v život. Velká část obsáhlých změn v daňových předpisech je ovlivněna změnou terminologie vlivem rekodifikace soukromého práva, nicméně významná část těchto změn obsahuje zcela novou, nebo změněnou úpravu jednotlivých oblastí.

Daň z příjmů

Osvobození prodeje cenných papírů – do konce roku 2013 byl prodej cenných papírů osvobozen po 6 měsících od nabytí a v případě akcií, kde účast převyšovala 5% na základním kapitálu či hlasovacích právech, se osvobození uplatnilo až po 5 letech od nabytí. Nově se od roku 2014 tyto 2 lhůty sjednotily do 3 leté lhůty. Pro úplnost dodávám, že lhůta pro osvobození převodu podílů v obchodních korporacích zůstává zachována jako 5 letá.

Integrace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů – od roku 2014 zaniká zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, přičemž první dvě daně jsou včleněny do zákona o daních z příjmů a daň z převodu nemovitostí je nahrazena novou daní, daní z nabytí nemovitých věcí. Nová úprava je pro fyzické osoby uvedena v § 4a a v § 10 zákona a pro právnické osoby v § 19b zákona. Pro všechny subjekty platí, že od daně je osvobozen příjem z nabytí dědictví. Dále pro fyzické osoby zůstává zachováno osvobození darů mezi blízkými příbuznými. Nově však budou zdaňovány dary fyzickým či právnickým osobám, které např. provozují zdravotnická zařízení, a jejichž činnost je podnikáním. Dále dochází ke změně v osvobození darů na zákonem uvedené účely u právnických osob tzv. veřejně prospěšných poplatníků, kteří jsou vymezeni v § 17a zákona. Nejčastěji se bude jednat o různé sportovní, kulturní, či charitativní spolky. Tyto subjekty musí osvobození uplatnit v daňovém přiznání a to hned napoprvé viz § 19b odst. 3 zákona. K osvobozeným bezúplatným příjmům se váže i ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) zákona, podle kterého nebudou daňově uznatelné výdaje, jejichž zdrojem je právě osvobozený bezúplatný příjem.

Srážková daň u dohod o provedení práce s příjmem do 10.000 Kč – u dohod o provedení práce se zvyšuje limit pro zdanění příjmů zvláštní sazbou daně z dosavadních 5.000 Kč na 10.000,- Kč. Uvedený postup se použije u zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele nepodepíší prohlášení k dani. Novinkou však je, že tito zaměstnanci budou moci takto zdaněné příjmy v souladu s § 36 odst. 7 zákona zahrnout do svého daňového přiznání a sraženou daň si započíst na jejich daň. Doposud toto nebylo možné a sražená daň byla daní konečnou. U mnoha poplatníků tak dojde k lepšímu využití daňových slev, kdy se jim v mnoha případech sražená daň či její část vrátí.

Podpora odborného vzdělávání žáků a studentů – příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování budou nově podle § 6 odst. 9 zákona od daně osvobozeny. Dále se nově zavádí pro zaměstnavatele nový odpočet na podporu odborného vzdělávání, který je upraven v § 34f až 34h zákona. Podpora spočívá jednak v možnosti uplatnit si za splnění zákonem stanovených podmínek jednorázový odpočet až do výše 110% ze vstupní ceny majetku sloužícího min ze 30% pro odborné vzdělávání a dále odpočet 200,- Kč za hodinu odborné praxe a praktického vyučování na pracovišti zaměstnavatele.

SVJ již nebudou požívat výhod neziskových organizací – SVJ nejsou považovány za tzv. veřejně prospěšné poplatníky podle § 17a zákona. Z toho plyne, že od roku 2014 si již nebudou moci uplatňovat snížení základu daně podle § 20 odst. 7 zákona o 30% základu daně min. 300 tis. Kč, maximálně 1.000 tis. Kč. Novinkou také je, že pro SVJ a veřejně prospěšné poplatníky je v § 36 odst. 9 zavedena nová sazba zvláštní sazby daně pro úrokové příjmy z účtu a to ve výši 19%.

Bezúročné půjčky u fyzických osob a zaměstnanců – předmětem daně není majetkový prospěch dlužníka při bezúročné půjčce, výpůjčce a výprose viz. § 3 odst. 4  písm. j). Zároveň ze zákona zcela vypadla úprava zdaňování bezúročných půjček, nebo půjček za úrok nižší než obvyklý u zaměstnanců, která byla uvedena v § 6 odst. 9 písm. l) zákona. Od roku 2014 by tedy mělo být možné poskytnout zaměstnanci bezúročnou půjčku třeba s úrokem 2 % p.a. a to bez jakýchkoliv daňových důsledků.

Zdaňování důchodů podle § 4 odst. 3 – u důchodců, u nichž součet příjmů ze závislé činnosti, z podnikání a z pronájmu přesáhne částku 840.000,- Kč, se nebude v letech 2013 – 2015 jejich pravidelně vyplácený důchod zdaňovat, při respektování podmínek uvedených v § 4 odst. 1 písm. h) zákona tj. obecné osvobození pravidelně vypláceného důchodu do 36 násobku minimální mzdy tj. pro rok 2013 do 288.000,- Kč a pro rok 2014 do 306.000,- Kč.

Členský příspěvek Agrární či Hospodářské komoře – do konce roku 2013 byl tento členský příspěvek daňově uznatelný jen do limitu 0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení za zdaňovací období. Od roku 2014 je uvedený příspěvek daňově uznatelný bez omezení.

Prodej pozemků se ztrátou – pro právnické osoby bude nově platit, že případná ztráta z prodeje pozemku, bude daňově uznatelná. Výjimkou budou pouze pozemky nabyté obchodní korporací vkladem člena, který je fyzickou osobou.

Daňové zvýhodnění na dětí jen pro občany EU, Norska či Islandu – od roku 2014 je pro rezidenty z oblastí mimo EU, Norska nebo Islandu zavedena restrikce na uplatnění daňového zvýhodnění na děti, ale i ostatních daňových slev. Tito poplatníci budou moci uplatnit jen základní slevu uvedenou v § 35ba zákona.

Osvobození nájemného družstevního bytu nebo nebytového prostoru členem bytového družstva – nová úprava opouští vazbu na pravidla cenové regulace nájemného, která platila do 17.12.2002. Úprava se vztahuje nejen na členy družstva, ale obdobně i na s.r.o. a jejího společníka a na spolek a jeho členy.

Zvýšení limitu pro dary – u darů poskytovaných právnickými osobami byl v § 20 odst. 8 zákona zvýšen procentuální limit pro snížení základu daně o tyto dary z dosavadních 5 % na 10 %.

Daň z přidané hodnoty

Dodání nemovitostí – nová úprava § 56 ZDPH přináší zcela nový pohled a také řadu výkladových nejasností, které se pokouší odstranit Informace GFŘ k této problematice. Doposud jsme s osvobozením převodu nemovitostí pracovali tak, že převod nemovitosti je obecně od DPH osvobozen a jen za určitých podmínek se jedná o zdanitelné plnění. Od roku 2014 se postup obrací. Je potřeba hledět na dodání nemovitých věcí jako na zdanitelné plnění a naopak hledat zákonné důvody pro osvobození. Zjednodušeně se dá konstatovat, že od DPH je vždy osvobozen holý pozemek tj. pozemek bez staveb a inženýrských sítí a zároveň kdy na tomto pozemku nemůže být podle stavebního povolení nebo ohlášení provedena stavba. Dodání ostatních nemovitých věcí, jejichž součástí je stavba, nebo jsou přímo stavbou, jsou osvobozeny jen, pokud od prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato v souladu s příslušnými stavebními předpisy první užívání stavby, uplynulo více jak 5 let. U staveb nabytých do konce roku 2012 postačí, pokud uplyne lhůta 3 roky.

Ručení příjemce zdanitelného plnění – od roku 2014 dochází k úpravě v oblasti ručení za nezaplacenou daň v případě, že platba je poukázána na jiný, než zveřejněný účet. Toto ručení se uplatní až u zdanitelných plnění, za něž úplata převyšuje částku 700.000,- Kč. Pro úplnost připomínám, že ručení z titulu platby na nezveřejněný účet je jen jedním z titulů pro ručení za nezaplacené DPH. Nadále platí ručení ve vztahu k tzv. nespolehlivému plátci, nebo v případech kdy plátce věděl, vědět měl a mohl, že např. daň nebude úmyslně zaplacena, dojde ke zkrácení daně, úplata za plnění je bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny, úplata byla zaplacena tuzemskému plátci na účet vedený mimo tuzemsko atd.

Povinnost podávat daňové přiznání elektronicky – nově vzniká všem plátcům povinnost podávat daňové přiznání k DPH včetně příloh elektronicky. Tato povinnost se vztahuje i na přihlášky k registraci a oznámení změny registračních údajů. Výjimku z okruhu osob, které musí uvedená podání činit elektronicky, tvoří fyzické osoby, u nichž obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 mil. Kč, a nebo nemá zákonem povinnost činit podání elektronicky, což se nejčastěji bude vztahovat na plátce, kteří podávají výpis z evidence pro účely přenesení daňové povinnosti, nebo souhrnné hlášení při dodání zboží či poskytnutí služby do EU.

Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí

Právní předpis nahrazuje od roku 2014 dosavadní úpravu daně z převodu nemovitostí. V principu je tato nová úprava podobná dani z převodu nemovitostí, přesto ale doznala v praktickém postupu dost změn, které nevyplývají jen z nové terminologie, kterou přinesla rekodifikace soukromého práva. V několika bodech přiblížím to nejpodstatnější.

Poplatník - stejně jako doposud je u kupní a směnné smlouvy poplatníkem převodce. Změnou však je, že se převodce a nabyvatel v kupní či směnné smlouvě mohou dohodnout, že poplatníkem bude nabyvatel. Tato možnost volby poplatníka má významný vliv na případné ručení za nezaplacenou daň, neboť v případě, že je poplatníkem převodce, je nabyvatel ručitelem, zatímco obráceně nikoliv. Lze očekávat, že si smluvní strany budou v praxi sjednávat jako poplatníka právě nabyvatele, přičemž dopad daně u nabyvatele budou zohledňovat v kupní ceně. Zároveň se tímto omezí úschovy částí kupní ceny ve výši nezaplacené daně u právních zástupců, protože to již bude zbytečné. V ostatních případech nabytí nemovitých věcí je poplatníkem vždy jen nabyvatel.

Předmět daně - důležitá změna nastává u směnných smluv. Zatímco doposud se směna považovala za jeden převod a daň se vybrala z převodu té nemovitosti, ze které byla daň vyšší, nyní budou předmětem daně nemovité věci obou zúčastněných stran. Směnná smlouva se tak pro účely daně z nabytí nemovitých věcí bude chovat jako dvě samostatné kupní smlouvy.

Osvobození od daně - u osvobození došlo k významným změnám.

• Bylo zrušeno osvobození nepeněžitých vkladů nemovitostí do základního kapitálu korporace. Výjimku tvoří vklady z majetku územního samosprávného celku do korporace, kde je územní samosprávný celek jediným společníkem.
• Osvobození novostaveb již nebude jako doposud vázáno na určitý předmět činnosti převodce a na to, že do doby převodu nesmí být stavba užívána. Nově bude osvobozeno první úplatné nabytí vlastnického práva vybraných novostaveb ve lhůtě do 5 let od kolaudace. Vybranými stavbami, na které bude možné osvobození aplikovat, jsou zejména pozemky s rodinnými domy, rodinné domy samotné a jednotky, které nezahrnují nebytový prostor jiný než garáž, sklep či komoru užívané společně s bytem. Doposud, v režimu daně z převodu nemovitostí, byla osvobozena jen stavba či jednotka a související pozemek nikoliv. Nově bude osvobozen i související pozemek.

Základ daně - u základu daně dochází v mnoha ohledech k revoluční změně co do jeho konstrukce. Základem daně je nově tzv. nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj. Uznatelným výdajem je odměna za znalecký posudek v případech, kdy je posudek zákonem vyžadován jako příloha daňového přiznání. Právní úprava zná 4 typy nabývacích hodnot:

1. sjednaná cena (úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci)
2. srovnávací daňová hodnota (75% z tzv. směrné hodnoty, nebo 75% zjištěné ceny)
3. zjištěná cena (podle zákona o oceňování majetku např. u zajišťovacího převodu práva, nabytí vlastnického práva k obchodnímu závodu atd.)
4. zvláštní cena (zejména cena dosažená vydražením nebo předražkem, ocenění nepeněžitého vkladu do obchodní korporace, cena dosažená prodej mimo dražbu v rámci insolvenčního řízení, náhrada za vyvlastnění atd.)

U nejčastějšího případu nabytí nemovitosti, kterým je bezesporu nabytí na základě kupní či směnné smlouvy se bude nově porovnávat sjednaná cena a tzv. srovnávací daňová hodnota. Srovnávací daňovou hodnotou je buď 75% ze směrné hodnoty, nebo 75% zjištěné ceny. Co to je směrná hodnota a proč se bude používat? Směrná hodnota vychází z cen nemovitých věcí v místě a čase, přičemž zohledňuje druh, polohu, účel, stáří, vybavení a stavebně technické parametry nemovité věci. Směrná hodnota půjde použít jen u vyjmenovaných „typizovaných“ nemovitostí, jako jsou např. nezastavěné pozemky, pozemky s rodinnými domy, stavbami pro rekreaci, bytové jednotky bez nebytových prostor jiných než garáž sklep, komora aj. Ministerstvo financí postup určení směrné hodnoty stanoví vyhláškou. Dobrou zprávou pro poplatníky je, že směrnou hodnotu bude vypočítávat správce daně. Poplatník bude mít možnost si na webových stránkách daňové správy udělat orientační výpočet na daňové kalkulačce, která tam bude zveřejněna. K tomu, aby správce daně mohl vypočítat směrnou hodnotu, bude muset poplatník k daňovému přiznání připojovat speciální „zaškrtávací“ přílohu, kde budou uvedeny další parametry nemovitosti, které ovlivňují cenu. Cílem této úpravy je nezatěžovat poplatníky u určitého typu nemovitostí náklady na vyhotovení znaleckého posudku a jeho dokládáním k daňovému přiznání. K aplikaci směrné hodnoty se váže určitý specifický postup vyměření daně, který je dále popsán dále. Jinak platí, že pokud nebude možné určit směrnou hodnotu, nebo pokud poplatník neposkytne údaje o nemovité věci nutné k určení směrné hodnoty, bude se pro určení srovnávací hodnoty vycházet ze zjištěné ceny (znaleckého posudku) resp. 75% této ceny.

Sazba daně - sazba daně zůstává úplně stejná jako v roce 2013 a to 4%.

Procesní povinnosti (daňové přiznání, platby atd.)

• Stejně jako doposud se v případě nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí bude daňové přiznání podávat do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru proveden vklad. U nemovitých věcí, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí, se běh této tří měsíční lhůty váže na okamžik, kdy došlo k nabytí vlastnického práva k nemovité věci. V těchto lhůtách je daň i splatná.

• Trochu zvláštní režim podávání daňového přiznání a vyměření daně bude platit tam, kde se jako srovnávací daňová hodnota použije směrná hodnota. V tomto případě podá poplatník ve standardní lhůtě daňové přiznání, kde nebude vyčíslovat daň z nabytí nemovité věci, ale vyčíslí jen zálohu na tuto daň ve výši 4% ze sjednané ceny. Správce daně na základě poplatníkem předložených informací provede výpočet směrné hodnoty a pokud tato bude nižší než sjednaná cena, vyměří daň podle přiznané zálohy. Pokud ale bude správcem vypočtená daň vyšší jak přiznaná záloha a tento rozdíl bude činit více jak 200,- Kč, zašle správce daně poplatníkovi na rozdíl vyměřené daně a zálohy platební výměr, který bude splatný do 30 dnů od doručení platebního výměru.

• Pozitivní novinkou je, zakotvení tzv. solidární daňové povinnosti pro poplatníky, kde není možné určit velikost jejich podílů. Tato novinka přinese v případě manželů, kteří jako poplatníci daně mají nemovitost v SJM, že daňové přiznání bude podávat jen jeden z nich.

• Další pozitivní novinkou je, že přílohy daňového přiznání, jako jsou např. kupní smlouva či znalecký posudek již nebude nutné předkládat v originále, nebo ověřené kopii, ale bude plně dostačovat jejich předložení v prosté kopii nebo elektronické podobě, což ocení ti, kteří budou daňové přiznání podávat elektronicky.

• Pokud bude poplatník uplatňovat pro účely výpočtu základu daně snížení o náklady zaplacené znalci, bude přílohou daňového přiznání i doklad o zaplacení odměny a nákladů znalci.

• Daň se nestanoví a neplatí, činí-li méně jak 200,- Kč. To je tedy pro případy, kdy základ daně je menší než 5.000,- Kč.

• Pro úplnost je potřeba dodat, že v určitých specifických případech daňová povinnost zanikne. Jde např. o případy odstoupení od smlouvy, na jejímž základě bylo nabyto vlastnické právo k nemovitosti, splnění rozvazovací podmínky, zrušení vyvlastnění atd.

Pevně věřím, že když jste dočetli tento materiál až sem. Čeká nás opravdu legislativně náročný rok 2014, kdy si budeme muset zvyknout a naučit se pracovat s novými právními předpisy a úpravami stávajících zákonů, které nám rekodifikace soukromého práva přinesla. Přeji všem úspěch v tomto jejich konání.

V Karlových Varech 9.1.2014

 Bc. Petr Hadroušek