(42/09) Zveřejňování jmen dlužníků - fyzických osob.
Úvod
Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) zaujal toto stanovisko ve věci zveřejnění jmen fyzických osob, které nezaplatily pohledávky vzniklé na základě pravomocných rozhodnutí, ve vztahu k zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“). K uvedené problematice se Úřad vyjádřil mimo jiné v souvislosti s probíhajícím soudním řízením, kdy se občan domáhal ochrany před neoprávněným zveřejňováním svých osobních údajů.
Odůvodnění
Úřad vychází ve svém přístupu k této problematice zejména z článku 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje právo každého na ochranu před neoprávněným zveřejňováním údajů o své osobě. Úřad má za to, že ke zveřejnění osobních údajů dlužníků může dojít pouze se souhlasem subjektu údajů, přičemž tento názor opírá zejména o tato ustanovení zákona o ochraně osobních údajů:
1. Definice pojmu „zpracování osobních údajů“ v § 4 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů, ze které je patrné, že i zveřejňování osobních údajů je považováno za zpracování osobních údajů.
2. Definice pojmu „zveřejněný osobní údaj“, uvedená v ustanovení § 4 písm. l) zákona o ochraně osobních údajů, dle které se tímto pojmem rozumí údaj zpřístupněný zejména hromadnými sdělovacími prostředky, jiným veřejným sdělením nebo jako součást veřejného seznamu.
3. Ustanovení § 5 zákona o ochraně osobních údajů obsahující úpravu práv a povinností správce při zpracovávání osobních údajů; v této souvislosti zejména odstavec 2 citovaného ustanovení, kde je obsažena zásada, že zpracovávat osobní údaje lze pouze se souhlasem subjektu údajů. V tomtéž ustanovení jsou sice obsaženy výjimky z této zásady, ale žádná z nich se na uvedený případ nevztahuje. Obecně lze k této problematice uvést, že Úřad považuje zveřejnění osobních údajů dlužníků za nátlakové jednání, kterým jsou obvykle porušována i další ustanovení článku 10 Listiny základních práv a svobod.
Závěr
Zveřejňování osobních údajů v souvislosti se vznikem pohledávek (bez předchozího souhlasu subjektu údajů, který musí splňovat veškeré požadavky zákona o ochraně osobních údajů) považuje Úřad za nepřípustné zasahování do soukromí osob, neboť zpřístupněním takového údaje, který byl získán na základě soukromoprávního vztahu, může dojít k poškození dobrého jména takové osoby v mnoha dalších vztazích, a to jak soukromoprávních, tak i veřejnoprávních.